Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce

 

Počátek dějin obce je spjat s mocným rodem pánů z Kravař, kteří v jedné své rodové linii se označovali přídomkem “z Bohuslavic”. Syn krále Přemysla Otakara II., opavský kníže Mikuláš I., jednoho z nich, Zbyslava z Bohuslavic si natolik oblíbil, že jej určil svým kmotrem a obdařil jej rozsáhlým majetkem, stejně jako jeho bratra Jana. Písemné zprávy o nich máme již od r. 1288. Od počátku 14. stol. se Bohuslavice staly součástí panství Dolní Benešov, což se potvrdilo i při dělení Opavska v r. 1377. Tehdy benešovské panství náleželo s Bohuslavicemi pánům z Drahotuš, přívržencům Husových reforem. K r. 1434 měli v Bohuslavicích Drahotušové hospodářský dvůr, poblíž kterého již tehdy stál kostel obsazovaný husitskými knězi. Věnné i dědické záležitosti Drahotušů měly za následek i rozdělení obce na dva majitelské komplexy, z nichž jeden příslušel k benešovskému panství a druhý si zachoval až do 16. stol. správní samostatnost. Odrazilo se to i na hospodářském vývoji obce, v jehož popředí stály dva vrchnostenské dvory. Kolem nich vzniklo několik rybníků. Již v r. 1489 např. k dolnímu dvoru příslušel u Bohuslavic rybník “Chmelník”, ve vsi rybníček “Před Srbkem” a pod “Chmelníkem” ještě další rybník “Sečný”. V obci byla k uvedenému datu již postavena tvrz. K ní patřily rybníky Velký nový pod tvrzí, Křivý a Prehyňský. V průběhu následujícího století se Bohuslavice tak rozrostly, že se začalo pro novou část užívat názvu “Nová Ves u Bohuslavic”. Tragické události 1. pol. 17. stol. a zejména třicetiletá válka se zapsala tvrdě i do dějin obce. Z 25 selských usedlostí v r. 1634 bylo 14 pustých, ale ze 22 zahradnických usedlostí byla pustá jen jedna. Dle konsignace z r. 1643 byl v Bohuslavicích již jen fojt, 7 sedláků a 12 zahradníků. Za majitele Jana Bapt. Maxm. svobodného pána Zuana v r. 1721 byly ve vsi dva vrchnostenské dvory, z nichž jeden byl dřevěný, neohrazený a nazýval se Kawarna nebo v Kafárně,rybník Vesnický a 50 poddanských usedlostí. V r. 1747 byl postaven zdejší barokní farní kostel sv. Trojice vyzdobený freskami opavského malíře 18. stol. Josefa Matyáše Lasslera a k němu ohradní zeď s kapličkou. Další drobná stavba kaple pochází z 2. pol. 19. stol. Škola v obci vznikla v r. 1844 a budova pro ni byla postavena v r. 1848, další škola se začala stavět až v r. 1963. Bohuslavice byly připojeny k ČSR v r. 1920 o rozloze 1540 ha s 1171 obyvatelem a 209 domy, Velkým dvorem, dvorem Kafárňa. Při Velkém dvoře Rothschildové provozovali lihovar se sušárnou. V r. 1945 byla v Bohuslavicích otevřena pískovna.

Nové informace o osídlování našeho regionu ...

 

Historie na území obce nezačíná prvními písemnými zmínkami, které jsou podle různých zdrojů z let 1268 a 1288, ale daleko dříve.

V odborné literatuře o historii České republiky, v novější literatuře o našem regionu i v expozici ostravského musea se můžete dozvědět, že nejstarší důkazy o činnosti lidí na území Moravskoslezského kraje byly nalezeny na území Polanky nad Odrou a Bohuslavic.

Většinu Občanů z Bohuslavic následující informace jistě překvapí, protože o takovýchto nálezech na území obce nikdy neslyšeli. První archeologický výzkum na území obce provedl již v roce 1954 pracovník Ústředního geologického ústavu v Praze V. Šibrava, který objevil porušenou jámu. Tu společně s K. Žeberou prokopal a výzkum dokončilo pravěké oddělení Slezského zemského muzea. V jámě byl nalezen spodek tzv. zásobnice a další atypické pravěké střepy a také nástroje, vyrobené štípáním kamene. Mnohem zajímavější je však nález pana Ing. B. Kladivy, tehdy agronoma zemědělského družstva, který nalezl v roce 1984 na polích mezi Bohuslavicemi a Závadou pěstní klín srdčitého tvaru s poškozenou bází o velikosti 11 x 9 cm. Je vyroben ze severských silicitů, které se běžně vyskytují v širším okolí nálezu. Tento pěstní klín pochází z období středního paleolitu a jeho stáří je odborně datováno do intervalu 100 - 200 tisíc let př. n. l. Tento nález je důkazem, že již v té době se na území našeho kraje vyskytovali předkové dnešního člověka a snad se v budoucnu podaří občanům Bohuslavic tento výjimečný nález ukázat. Více nálezů ovšem pochází z mladší doby kamenné, kdy drobné záchranné archeologické výzkumy, související s liniovými stavbami, zachytily stopy lineární a lengyelské kultury. Tyto nálezy dokládají už poněkud stabilnější osídlení v 6. a 5. tis. př. n. l. Důkazy o osídlení území našeho katastru v neolitu dokládá i sbírka Ing. Karla Veverky, ve které je několik kamenných artefaktů, jako kamenné šipky, drásadla, sekeromlaty, motyky i keramika. Tyto nálezy pocházejí z více míst našeho katastru.

Skromné důkazy o přítomnosti člověka na katastru obce již v pravěku je možno nalézt poměrně snadno. Stačí se projít po zoraném poli a mít oči na stopkách....


 

 

Aktuální informace v kapitole "Nové informace o osídlování našeho regionu ..." a obrázek pěstního klínu dodal student archeologie Jan Boček.

Historie obce

 

Příroda ...

Bohuslavice (k 1. 1. 2018 1761 obyvatel) leží v hlučínské pahorkatině. Katastr obce patří k největším na Hlučínsku a měří 1536 ha.Vesnice se rozkládá po obou stranách Bohuslavického potoka a je situována od východu na západ v délce asi 2,5 km. Na severu a východě je ve vzdálenosti do jednoho kilometru obklopena lesy, převážně smrkovými, borovými a smíšenými. Podle porostu má les na východě od obce název “Bor”. Potok protékající obcí pramení asi 0,5 km na východ od vesnice a odvádí všechny vody z polí, vody dešťové i splaškové vody z domácností. Asi 0,5 km za vesnicí na západě se vlévá do potoka Opusta, který teče z Bolatic do Dolního Benešova a vlévá se do řeky Opavy. Na východ od vesnice v lokalitě polesí Bor se na katastru naší obce nachází pískový lom. Těží se tu velmi kvalitní stavební písek již 50 let. V tomto lomu ve vytěžené části hnízdí v příkrých březích břehule říční. V okolních lesích žije mimo běžnou zvěř – srnci, zajíci, koroptve, bažanti aj. – i menší stádo daňků a poměrně hodně černé zvěře. Vesnice je vystavena na písčitém a jílovitém podloží. To vytváří podmínky pro vznik mnoha zřídel. Ta jsou četná uprostřed obce, kde dala vzniknout několika rybníkům. Dnes jsou uprostřed vesnice tři rybníky, jeden soukromý a dva obecní. Slouží k chovu ryb a vytvářejí v obci klidnou odpočinkovou zónu. V obecních rybnících pod kostelem je možno pozorovat vyvěrání spodních vod. Naši předkové využili jednoho takového zřídla k vybudování sběrny a chladírny mléka, která stojí pod kostelem dodnes a říká se jí “kilovňa” (od německého kűhlen – chladit) a je dnes využívána rybářským spolkem. Na sousední farní zahradě je jeden pramen vyzděn a ozdoben dřevěným přístřeškem. Na severozápadě za vesnicí v lokalitě “Seč” je vytěžená pískovna a v její blízkosti jsou dva hlubinné vrty s ponornými čerpadly zásobujícími kvalitní pitnou vodou vodojemy obecních vodovodů v Bohuslavicích, Bolaticích a Borové. V údolí potoka Opusta na jih od vesnice byla v padesátých letech vybudována kaskáda rybníků na bažinatých loukách. První je pod bývalým lihovarem a nemá zvláštní pojmenování. Následuje rybník Chobot, Bobrov, Rakovec, Bezedno a poslední je Přehyně, který již leží na katastru Dolního Benešova. Rybníky jsou využívány pro chov kaprů. Pod lihovarem na hrázi rybníka roste chráněný kosatec žlutý. Na rybníku Přehyně byl evidován výskyt puškvorce. Rybníky poskytují hnízdiště mnoha vodním ptákům. Jsou to především divoké kačeny, volavky popelavé, vodní slípky, potápky a jiné.

 

Zajímavosti z říše flóry jsou starověké duby, jejichž stáří se odhaduje na více než 400 let. Dva rostou v oblouku zrušené silnice do Dolního Benešova, kde se říká “ U tří dubů”, což svědčí o tom, že v nedávné minulosti musely být duby tři. Další ještě o něco starší je u lesa na sever od vesnice a říká se mu “Struhalův dub”,, podle přízviska majitele přilehlých polí. Zajímavé jsou i okolní lesy, které poskytují rekreační procházky a projížďky na nově zřízených cyklostezkách.